Bezpečnostní kamery a GDPR – kdy je snímání kamerou zákonné a kdy nezákonné

Žijeme v době, kdy není ničím neobvyklým vidět na budovách bezpečnostní kamery. Majitelé je nainstalovali proto, aby chránili svůj majetek nebo zdraví osob v monitorovaných prostorách. S přibývajícími bezpečnostními kamerami nacházejícími se v budovách či exteriérech se však natíská otázka, zda se snímáním kamer neporušuje zákon, nebo něčí práva.

Většina z nás se už setkala se zkratkou GDPR. Co vlastně znamená? Je to Nařízení Evropské unie upravující ochranu osobních údajů. Ukládá nám povinnost zacházet s osobními údaji zákonně, chránící soukromí fyzických osob.

 

Kdy snímáním bezpečnostní kamery neporušujeme zákon – GDPR, a kdy naopak porušujeme?

 

  • Vlastník bezpečnostní kamery je oprávněn pořizovat záznam týkající se jeho soukromého nebo rodinného života. Jedná se o monitorování neveřejných prostorů, do kterých nelze vstoupit bez pozvání vlastníka (vlastní domácnost). Rovněž je oprávněn pořídit domácí video například na dovolené, pokud ho chce použít pro osobní potřeby. Nejedená se tedy o monitorování za účelem podnikatelské nebo komerční činnosti.
  • Provozovatel kamerového systému neporušuje GDPR ani v případě, že mu bylo pořízení kamerového záznamu uloženo jako zákonná povinnost. Je to například v případě bank, které mají povinnost zajistit kvalitní záznam, rozlišující osoby.
  • Monitorování kamerovým systémem mají povolena i města a obce, které pomocí tohoto nástroje sledují veřejný zájem – zajišťují pořádek.
  • Dalším povoleným případem je když má provozovatel oprávněný zájem monitorovat kamerovým systémem. Je to v případech, kdy se stala skutečná situace nebo nebezpečí v minulosti, jako například pokus o vloupání do provozovny, pokus o krádež, obava o zničení majetku cizím zaviněním či jiné podobné situace. Nemusí jít o osobní zkušenost, může se tak stát iv případě, že k takové činnosti došlo v nedalekých provozovnách a pod. V některých případech se monitorování kamerami bere jako samozřejmost. Například v případě zlatnictví nebo čerpací stanice, které se často staví terčem protiprávních jednání.
  • Zaměstnavatel má právo instalovat kamerové systémy a monitorovat zaměstnance za účelem dodržování bezpečnostních norem nebo zaměstnavatelem stanovených pravidel. Avšak zaměstnavatel nesmí zároveň narušit soukromí zaměstnanců, kteří mají ze zákoníku práce právo na ochranu soukromí a ochrany osobních údajů. V praxi to znamená, že zaměstnavatel je povinen projednat monitorování zaměstnanců se zástupci zaměstnanců, musí zaměstnance informovat o provozování kamerového systému. Kamerový systém může být nainstalován na místě výkonu práce nebo v místě provozu, ale ne na místě, kde by mohlo dojít k narušení soukromí (jako například toalety).

 

Nastávají však i situace, kdy způsob použití bezpečnostní kamery porušuje GDPR. Děje se to v případech, kdy majitel namontuje kameru na místo, kde kamera nesnímá výlučně jeho soukromé prostory. Může se jednat například o částečné snímání sousedova dvora nebo zahrady, případně snímání ulice. Na toto samozřejmě vlastník kamery právo nemá. Pokud je vlastník kamery osloven se žádostí o ukončení monitorování prostor, které patří jiné osobě, nebo jsou veřejné, a přes žádost kameru neodstraní, respektive neposune tak, aby nesnímala cizí/veřejné prostory, může se daná osoba, jejíž soukromí je narušeno, obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů a zahájit proti vlastníkovi kamery řízení.

Jak je tomu v případě, kdy si osoba namontuje bezpečnostní kameru pro chodbu v obytném domě?

Zákon o vlastnictví bytů a nebytových prostor povoluje rozhodovat nadpoloviční většinu vlastníků bytů o věcech týkajících se společných prostorů. Na základě tohoto zákona by mohl mít právo umístit tuto kameru snímající chodbu v obytném domě, pokud by měl povolení nadpoloviční většiny. V tomto případě je však třeba brát v úvahu i Občanský zákoník, podle kterého musí s pořízením kamerového záznamu souhlasit každý. Může zde totiž dojít k porušení soukromí. V tomto případě je pravděpodobné, že by v případě soudu táhl za kratší konec majitel kamery. Vlastník kamery by ji pravděpodobně musel odstranit. V tomto případě je dobrou volbou namontování kamerové atrapy, která může potencionálního zloděje nebo škůdce odstrašit, a zároveň neporušuje něčí právo na soukromí.

 

Může soused nahrávat moje rodinné příslušníky bez mého souhlasu?

K použití kamery pro sledování jiných osob musí existovat vážný důvod, například ochrana majetku. Pořízení záznamů je povoleno pouze v případě potřeby ochrany a v minimální nezbytné míře.

 

Základní pravidla pro pořizování obrazových záznamů z kamery

Pravidla pro sledování a fotografování lidí jsou primárně definována občanským zákoníkem, který stanoví pravidla pro ochranu soukromí, osobnosti a podoby jedince. Zásah do soukromí osob, včetně pořizování záznamů jejich obydlí, je bez zákonného oprávnění zakázán. Bez souhlasu dotyčné osoby je zakázáno:

  • Vstupovat do jejího soukromí,
  • Sledovat její soukromý život nebo o něm pořizovat zvukové či obrazové záznamy,
  • Tyto záznamy využívat nebo šířit.

Sledování osob samotné se neřadí pod pravidla zpracování osobních údajů. V případě porušení těchto pravidel je možné se obrátit na soud s žalobou na ochranu osobnosti.

Je možné chránit svůj dům a majetek pomocí kamery?

Zákon umožňuje občanům chránit svou nemovitost kamerou, avšak pod určitými podmínkami:

  • Kamera musí být nastavena tak, aby nezasahovala do soukromí ostatních nebo veřejného prostoru více, než je nezbytně nutné.
  • V případě, že by došlo k širšímu sledování veřejného prostoru, muselo by být takové sledování v souladu s GDPR a povoleno pouze výjimečně.

Co dělat, když na parkovišti dojde k poškození vozidla a správce kamerového systému odmítne poskytnout záznamy z důvodu GDPR?

Je nutné bezodkladně kontaktovat správce systému a požádat o uchování a předání záznamů, které dokumentují poškození vozidla. Ochrana majetku je legitimním zájmem, a proto není poskytnutí záznamu porušením GDPR. Záznamy by měly být využívány účelně a přiměřeně.

 

Kdy je provoz kamerového systému v souladu s GDPR?

Pouze pokud je prováděn v rámci přípustných právních důvodů stanovených v článku 6 GDPR. To zahrnuje například zpracování nezbytné pro veřejnou službu nebo pro ochranu oprávněných zájmů správce.

 

Jaké nové povinnosti přináší GDPR pro provoz kamerových systémů?

Správci musí vést záznamy o zpracování osobních údajů, což fakticky nahrazuje dřívější registrační povinnost. Tato povinnost se však nevztahuje na čistě osobní nebo domácí použití kamer.

 

V jakých případech je dodavatel kamerového systému považován za zpracovatele?

Pokud dodavatel poskytuje průběžnou kontrolu a údržbu systému, stává se zpracovatelem osobních údajů a podléhá pravidlům GDPR. Je důležité, aby byla mezi správcem a zpracovatelem uzavřena smlouva o zpracování osobních údajů.

 

Je nutné registrovat kamerový systém u Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)?

NE. Od 25. května 2018, kdy vstoupilo v platnost nařízení GDPR, již neexistuje povinnost registrace takového systému.

Může ÚOOÚ kontrolovat soukromé kamery? Ne. ÚOOÚ se nezabývá individuálními spory mezi majiteli nemovitostí a není oprávněn vstupovat do soukromých obydlí. Jeho role se omezuje na upozornění na zákonné povinnosti a intervence v případě zneužití záznamů.

 

Více zde: https://uoou.gov.cz/verejnost

Zpět do obchodu